Archeologický atlas státního hradu Lipnice

Přehled archeologických výzkumů v letech 1996-2017

areál hradu, Lipnice nad Sázavou

Státní hrad, který je výraznou dominantou severozápadní části Českomoravské vrchoviny, je situován uprostřed městečka Lipnice nad Sázavou na skalním suku v nadmořské výšce kolem 620 m. Jeho někdejší strategický význam umocňuje skutečnost, že je jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá panoramatický rozhled do dalekého okolí.

Autem, pěšky, na kole https://www.hrad-lipnice.cz/cs

https://www.hrad-lipnice.cz/cs

Státní hrad, který je výraznou dominantou severozápadní části Českomoravské vrchoviny, je situován uprostřed městečka Lipnice nad Sázavou na skalním suku v nadmořské výšce kolem 620 m. Jeho někdejší strategický význam umocňuje skutečnost, že je jedním z nejvýše položených hradů kraje Vysočina a skýtá panoramatický rozhled do dalekého okolí. Jeho dnešní podoba je výsledkem složitého stavebního vývoje, který se odráží nejen v dochovaných částech hradu, ale i v archeologických situacích odkrytých při záchranných a zjišťovacích výzkumech.

     Petr Vitula - Marek Hanzlík - Pavel Macků - Radmila Stránská - Julie Šulcová - Stanislav Vohryzek

Následující práce si klade za cíl podat co nejúplnější přehled o archeologických pracích prováděných v areálu hradu především během posledních 25 let, neboť ze starších období máme k dispozici jen řadu sbírkových předmětů bez jejich přesnější lokalizace a podrobnější terénní dokumentace. Jejich původ sahá až do roku 1913, kdy vznikl sbor na záchranu hradu Lipnice, který zahájil novodobé opravy. V roce 1924 hrad koupil Klub československých turistů a práce pokračovaly výraznějšími terénními úpravami. Právě z dvacátých a třicátých let pochází rozsáhlý soubor především keramických zlomků nádob a kachlů z vrcholného středověku až raného novověku. V roce 1953 hrad přešel do držení státu, který ho vlastní dodnes. V sedmdesátých a osmdesátých letech byly provedeny rozsáhlé a mnohdy kontroverzní úpravy zajišťující statiku objektu. Zcela ojediněle byly výkopy archeologicky dokumentovány, ačkoli jejich hloubka dosahovala až 4 m. Z okolí kaple, resp. přilehlých budov, pochází kromě jiného i ojedinělé zlomky keramiky datované do závěru 13. stol. Ve výkopu pro septik bylo zachyceno souvrství, v jehož spodních partiích nad sklaním podložím se pravděpodobně nacházel i nejstarší horizont nálezů (Knápek - Macků - Vohryzek 2019, 130).

Počátek systematičtější péče o archeologické dědictví lze datovat do druhé poloviny devadesátých let, kdy na hradě začala výzkumy provádět J. Šulcová ze Státního památkového ústavu v Pardubicích. Zkoumala celkem 15 míst označených jako S1 – S15 (obr. 11). V prostorách S4, S5, S9 a S15 byly vyklízeny násypy stavebních odpadů a destrukcí zdiva, S1 – S3, S6, S7, S8 a S13 lze specifikovat jako zjišťovací sondáže, ve zbylých vyznačených místech (S10, S11, S12 a S14) byl proveden záchranný výzkum při různých stavebních akcích (vodovod, elektrické vedení). Bohužel, dnes dostupná dokumentace uložená v archivech Národního památkového ústavu na územních odborných pracovištích v Telči a Pardubicích je značně fragmentární a týká se především zkoumaných míst S1, S2 (obr. 21) S6 a S7 (obr. 15 – 18).

Po reorganizaci památkových ústavů a vzniku Národního památkového ústavu v roce 2003 přešla správa objektu na územní odborné pracoviště v Brně, kterému podléhala až do konce roku 2007. Během tohoto období prováděli záchranné a zjišťovací výzkumy archeologové z Brna P. Vitula a R. Stránská. Zkoumáno bylo celkem 8 míst označených jako V1 – V8 (obr. 12). Nejrozsáhlejší výzkum byl proveden na ploše V1 (obr. 33 – 36), kde bylo shora odkryto celkem 5 sklepních kleneb a mezi nimi několik nosných zdí. Vedle dodnes stojícího portálu byly odkryty relikty (podstavec a topeniště) kachlových kamen (obr. 37 – 40). Další odkryv se uskutečnil v prostoru vstupního schodiště z nádvoří do Trčkovského paláce. Šlo o zjišťovací výzkum před plánovanou rekonstrukcí schodů a pod nimi vstupní klenby do přilehlého sklepa (obr. 44 – 50). Plošným odkryvem byl zjištěn dobře dochovaný původní kamenný základ schodiště včetně posledního nejnižšího schodu (obr. 44). V prostoru V3 (obr. 51) byl proveden záchranný výzkum při odvlhčení zdiv a rekonstrukci podlahy. Dokumentována byla hlavně různě stará obvodová zdiva v interiéru vrátnice (obr. 52 – 54). Další záchranný výzkum v místech označených V4 a V5 (obr. 51) proběhl ve výkopech pro elektrické vedení, které byly tak mělké, že nenarušily žádné archeologické objekty ani situace (obr. 57 – 61). Důležitý objev byl učiněn v poloze V6 (obr. 51). Při rekonstrukci chodby a schodiště byla odkryta cihelná chlebová pec (obr. 62 – 64). Dvě drobné zjišťovací sondy V7 a V8 mezi zdmi hradební a parkánovou (obr. 51) byly položeny za účelem zjištění technologické skladby tehdejší příjezdové cesty z betonových panelů. Jejich dno tvořila kamenná destrukce pokrytá vrstvou stavebního odpadu (obr. 65 – 68).

Další reorganizací v roce 2008 vzniklo územní odborné pracoviště v Telči, působíci v kraji Vysočina. S agendou převzalo toto pracoviště do správy i všechny objekty do tohoto území spadající. Výzkumy na hradě Lipnici začal provádět P. Macků. Působil zde především v letech 2015-2017, kdy prováděl předstihové zjišťovací a záchranné výzkumy v interiéru, a zejména pak při úpravách nádvoří a příjezdové cesty kamenným dlážděním. Drobnými sondami bylo zkoumáno celkem 17 míst (obr. 13: M1 – M17). Záchranným výzkumem při rekonstrukci reprezentačních místnosti v interiéru 1. nadzemního patra (obr. 82: M16 a M17) byl objeven podstavec kachlových kamen (obr. 83 a 84). Další sondy situované po vnitřním obvodu nádvoří (M4, M5, M6, M7, M12, M13, M14 a M15) sledovaly nejen zachycení stavebně historických detailů, ale i skladbu tehdejších povrchových úprav a kolísající niveletu místy až na povrch vystupujícího skalního podloží. Při skrývkách recentního terénu bylo před vlastním dlážděním zmapováno celkem 9 nálezových míst (obr.14: NM1 – NM9). Ve třech místech (NM1, NM2 a NM8) byly zachyceny úseky kamenných štětových dlažeb v jednom případě položené do propálené vrstvy (NM1). Další propálená vrstva byla zachycena i pod kaplí (NM5). V několika úsecích byly pohozené opracované kamenické články (NM4, NM7 a M8), v několika případech druhotně použité pro hráz někdejšího jezírka doloženého i ikonografickými prameny (NM6). Sonda M11 (obr. 69) prokopaná až do hloubky 2,4 m doložila hloubku a techniku založení hradby na skalním podloží v daném místě a umožnila sledovat postupné terénní úpravy v prostoru parkánu (obr. 79 – 81). V sondách M1, M2, M3, M9 a M10 byl sledován průběh opěrné zdi nájezdové rampy do věžovité brány (obr. 71 – 74), v sondě M8 (obr. 69 a 70) situované do průjezdu brány byla odkryvem zjištěna vlčí jáma s dochovanými relikty mechanismu pro kolébkový padací most (obr. 75 – 78).

 

Důležitá historická data:

1310 – kolem – založení hradu Lichtenburky

1314 – první písemná zmínka o hradu Lipnici

1316 – hrad  se nakrátko stává královským – Rajmund z Lichtenburka ručil hradem při  

            propuštění Jindřicha z Lipé, který byl ve sporu s králem Janem Lucemburským

1319 – Jan Lucemburský směnil hrad s Jindřichem z Lipé za město Žitavu a hrady v

            okolí

1329 – po smrti Jindřicha z Lipé se vlády nad panstvím ujali jeho synové

1335 – na Lipnici hostili Jana Lucemburského se synem Karlem

1370 – Lipnici získává král Karel IV.

1376 – král Karel IV. zastavil Lipnici pánům z Kunštátu

1379 – pánové z Kunštátu Lipnici předali Vítkovi z Landštejna a ten ji posléze získal dědičně

1380 – poprvé je připomínána kapitula při hradní kapli

1397 – byla vydána zakládací listina kapituly

1417 – Čeněk z Vartemberka donutil vysvětit v hradní kapli asi 20 husitských kněží

1429 – hrad získal Jan Smil z Kremže

1436 – Oldřich z Rožmberka nechal popravit Jana Smila z Kremže a hrad prodal

           Mikuláši Trčkovi z Lípy, který se na hradě hned usídlil

1561 – lipnický hrad a panství koupil František hrabě z Thurnu

1593 – panství zpět odkupuje Jan Rudolf Trčka z Lípy

1634 – Jan Rudolf Trčka umírá a jeho syn Adam Erdman Trčka byl zavražděn v Chebu

1636 – hrad Lipnici získal Matouš Vernier de Rougemont

1645 – hrad obléhali Švédové

1646 – hrad obléhala, ale nedobyla císařská vojska

1760 – hrad byl ve vlastnictví Palmů

1842 – hrad přešel do vlastnictví Trautmansdorfů

1849 – po vichřici se zřítila západní a severní část velké věže

1869 – hradní areál vyhořel a nebyl více obýván

Datum vložení: 5.11.2019 | Datum aktualizace: 14.10.2022
Autor: Petr Vitula

Výzkumy

Číslo Název Realizace Vedoucí
2019/01 Lipnice nad Sázavou - hrad - záchranné a zjišťovací výzkumy v letech 1996-2017 1996-2017 PhDr. J. Šulcová, PhDr. P. Vitula, PhDr. R. Stránská, Mgr. P. Macků, Mgr. S. Vohryzek, PhD.
Použité prameny:
  • Durdik, T. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha, 334-337.
  • Hanzlík, M. 2017: Hrad Lipnice. Libice nad Cidlinou.
  • Knápek, A – Macků , P. – Vohryzek, S. 2019: Počátky hradu Lipnice pohledem historických pramenů a archeologických výzkumů, in: Dejmal, M. – Jan, L. – Procházka, R.: Na hradech tvrzích, Miroslavu Plačkovi k 75. narozeninám jeho přátelé a žáci, 127-138.
  • Menclová, D. 1972: České hrady I. Praha, 379-388.