Petr Vitula - Radmila Stránská

Necelý 1,5 km jihozápadně od městysu Nedvědice se na dlouhém úzkém skalním ostrohu sevřeném říčkou Nedvědičkou a Smrčeckým potokem nachází mohutný a honosný hrad, který byl od 13. stol. hlavním sídlem významného šlechtického rodu Pernštejnů. Jeho příslušníci po celý středověk i novověk velmi výrazně ovlivňovali kulturní a politické dění na územích Moravy i Čech.                                                      

Hrad Pernštejn je v tomto prostředí ojedinělým dokladem středověké až novověké architektury šlechtických sídel. Jeho současná značně složitá podoba je výsledkem postupných a rozsáhlých přestaveb. Důmyslně ukrývá potenciál vědomostí o stavebně historickém vývoji, jehož počátek sahá až do 2. pol. 13. stol. Dopracovat se k novým poznatkům bez použití destruktivních z hlediska památkové péče nežádoucích metod jde jen velmi ztěžka. Nicméně, nutná údržba objektu čas od času přece jen vyžaduje určité zásahy do terénu i vlastních budov (rekonstrukce inženýrských sítí, statické zajištěni, odvlhčení zdiva apod.). Právě takové příležitosti byly v areálu hradu od roku 2002 systematicky sledovány a využívány k zaměření a dokumentaci odkrytých archeologických objektů a situací.

Cílem této práce je prezentace výběru dostupných současných i historických vyobrazení (letecké snímky, historická vyobrazení, veduty, perokresky, grafiky aj.) včetně výřezů z historických map (císařské otisky, indikační skicy, stabilní katastr aj.) a dosud publikovaných plánů určených k projektování či prezentaci stavebně historického vývoje. Nejdůležitějším cílem je pak podrobné a přesné zmapování všech dokumentovaných výkopů prováděných v letech 2002-2023 včetně fotografického zachycení odkrytých archeologických objektů a situací s  jejich stručným popisem. Shromážděné podklady mohou v budoucnu sloužit jako důležitý informační zdroj přinášející nové podněty k zamyšlení a dílčí poznatky, které prohlubují naše znalosti o stavebně historickém vývoji. Zveřejnění dosud nepublikované dokumentace na internetu pak tyto informace předkládá nejen odborné, ale i široké laické veřejnosti a tím propaguje objekt a probouzí větší zájem o něj. Pro správu objektu, projektanty i výkonné orgány státní památkové péče může být archeologický atlas kvalitním podkladem pro přípravu dalších investičních akcí, kdy je třeba minimalizovat jejich negativní dopady na národní kulturní památku a její prostředí. Může se stát účinným nástrojem preventivní ochrany archeologicky exponovaných terénů v areálu hradu i jeho nejbližším okolí v souladu s naplňováním Evropské úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy.